Drak

Drak je mytické zvíře, obvykle s hadími nebo ještěřími znaky, který

se vyskytuje v mýtech, pověstech, pohádkách a lidových příbězích celé řady kultur.

Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značnou variabilitu jeho

vzhledu, velikosti a vlastností. Draci se liší počtem hlav – například v Číně je

zobrazován zásadně jednohlavý, řecká mytologie znala draka stohlavého,

v pohádkách mívá zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm – i v počtu

nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné) a také ve schopnosti létat a

dštít oheň (případně mráz nebo jed). Podobně jako se liší jejich vzhled, liší se i jejich vlastnosti. Draci se v

základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospěšných draků

je převážně v Číně, kde je drak symbolem moci a deště. Evropští draci ve

středověku jsou namísto toho chápáni jako symbol ničení a chaosu. Často

jsou zobrazováni jako krvelačné bestie, které ničí vše v okolí a pojídají

zvířata a lidi. Draci jsou spojováni s bohatstvím a majetkem, který zpravidla

ochraňují ve svých slujích. Představa draka je velmi stará a může odrážet

zkameněliny dinosaurů, ale také nemusí. V báji z antického Řecka hlídal

drak zlaté rouno; vyskytují se i v akkadském eposu Enúma eliš napsaném mezi

18.–7. stol. př. n. l. Zmiňují je i příběhy ze starodávného Egypta v podobě setkání

boha Ra s hadím drakem Apopem. Dále se objevují v germánské mytologii, kde

se s drakem utká Beowulf či Sigurd (Siegfried). Hrdinovi, který se utkal s drakem se obecně říká drakobijce.